Studijní etapa mého života

Zdravím všechny fanoušky studia v zahraničí, studenty studující v zahraničí a studentíky, kteří se rozhodují, zda se vydat za studiem za hranice naší zemičky. Chtěl bych se s Vámi podělit o zkušenosti, které jsem získal během mého zahraničního brouzdání.

1.    Jazykový pobyt v USA
2.    Vycestování za studiem, příjezd do UK a rozkoukávání se
3.    Studium na univerzitě
4.    Život studenta v UK
5.    Graduation

1. Jazykový pobyt v USA

Po ukončení střední školy jsem přemýšlel, co dál. Měl jsem podanou přihlášku na ČVUT v Praze, kam jsem se dostal na strojárnu, místo toužené stavárny, a jako absolvent stavební průmyslovky se mi tato varianta vůbec nelíbila. V té době jsem si už pohrával s myšlenkou vycestovat do zahraničí a naučit se anglicky, jelikož jsem se jako kluk z jižních Čech žijící poblíž rakouských hranic učil německy a chtěl jsem vždy ovládat angličtinu. Němčina nebyla to pravé ořechové. 🙂 V té době se všude mluvilo o pravém americkém snu, proto jsem o jiné destinaci než USA ani nepřemýšlel. Přemluvil jsem rodiče, kteří ve finále s mým nápadem vycestovat do USA za vidinou cestování a naučení se jazyka byli nadšeni a “půjčili” mi peníze, abych si mohl tento americký sen splnit, s tím, že jim vše později vrátím. Dnes chápu s odstupem času, že to brali jako investici do svého dítěte, aby mohlo být v budoucnu úspěšné, a věděli, že se tímto způsobem osamostatním, získám nové zkušenosti a ostřílenost. A zároveň si tím splnili svůj sen, který si v éře komunismu nemohli splnit, když emigrace nepřicházela v úvahu.

V Americe jsem rok chodil na jazykovou přípravu na lokální Regionální College na Floridě, kde se vedly kurzy pro zahraniční studenty. Během pobytu jsem procestoval půl Ameriky, viděl spoustu krásných míst a poznal plno super lidiček. Když si vzpomenu, jak jsem si koupil kapesní slovník, vyrazil, nevěděl ani ťuk, vždy nalistoval slovíčko a prstem ukazoval a snažil se vysvětlit rukama nohama, co přesně chci, tak dnes si říkám – TO BYLO NĚCO! Ale své nezapomenutelné kouzlo to mělo a každým novým slovíčkem mě to nutilo se snažit více komunikovat a vyptávat.

Celá tato zkušenost mi dala impuls pro myšlenku studia v zahraničí a ne u nás v Čechách. Proto jsem již před návratem zpět začal hledat infošky, JAK NA TO!

V té době těch informací bylo tak málo a byly těžko získatelné, že jsem nevěděl, kde začít. Mluvíme o období okolo roku 2005.

2. Vycestování za studiem, příjezd do UK a rozkoukávání se

Po příjezdu zpět do Čech jsem začal pracovat jako rozpočtář staveb v jedné malé lokální firmě a pomalu se připravoval na možnost studia v zahraničí. Jelikož jsem se anglicky již celkem zdatně domluvil, v té době jsem vůbec netušil, že se dá studovat v angličtině i v zemích jako je Dánsko nebo Holadsko, přemýšlel jsem pouze o Anglii! V práci jsem byl nešťastný, protože touha po životě a studiu v zahraničí byla tak silná, že jsem nakonec s prací praštil, koupil letenku, sbalil se a vyrazil do Anglie do Cambridge. Rodiče jsem postavil před hotovou věc s tím, že si tam najdu práci, rozkoukám se a určitě zjistím přímo na místě, jaké jsou možnosti pro studium. Opět souhlasili! 🙂

Přijel jsem do Cambridge, kde jsem měl přes známého domluvené ubytování, do týdne jsem si našel práci v restauraci v kuchyni a začal makat jako šroub. Měl jsem přeci co splácet! 🙂 Během práce v kuchyni jsem si promáknul a osahal britskou angličtinu, která je, dá se říct, úplně jiná než ta americká. Ze začátku jsem si připadal, že nic neumím a nic jsem se nenaučil, ale vše se brzy srovnalo 🙂 Po několikaměsíční štaci v restauraci jsem si našel práci jako pošťák na univerzitě a pomalu se dostával do prostředí, kde jsem začal zjišťovat informace, a zjistil, jaký je postup pro přijetí na univerzity a co proto budu muset udělat. Zdálo se mi to celkem snadné, požadavky nebyly neuskutečnitelné a zároveň jsem zjistil, že jako student z EU mám nárok na studentskou půjčku, která by mi pokryla to šílené školné! Zajistil jsem si tedy potřebné dokumenty a podal přihlášku. A co se nestalo? BYL JSEM PŘIJAT! Tím se začal plnit můj sen.

3. Studium na univerzitě

První dny na univerzitě byly perfektní. Nemohl jsem se přestat smát, když jsem kolem sebe viděl tolik vyplašených tváří lidí, kteří nevěděli, co se bude dít a co se od nich čeká. ALE 🙂 během několika týdnů jsme zjistili, že všichni jsme na tom stejně, tím pádem všechen ostych a stud z projevu a komunikace v angličtině před ostatními byl najednou pryč. Anglie je multikulturní země, kde jsou všichni na cizince s rozdílnými jazykovými znalostmi zvyklí, a proto jsem se nikdy nesetkal s nikým, kdo by mi to vytýkal nebo s tím měl problém. Všichni moji profesoři během studia byli neskutečně pozitivní a vždy mi chtěli pomoci. Je až neuvěřitelné, s jakým elánem a entuziazmem vedli výuku a jak nás všechny tlačili vpřed a snažili se z nás dostat to nejlepší a maximum. Pořád jsem od nich slýchával “užijte si to” a “to zvládneme!” České školství takovýto přístup zatím nemá a je to pro mě jako studenta se zkušeností ze zahraničí smutné. Kéž by se to změnilo!      

Celá tato pozitivní zkušenost mě provázela celým studiem až do ukončení.

4. Život zahraničního studenta v UK

Součástí studia v zahraničí je samozřejmě také život mimo školu, kdy jsem se jako zahraniční student musel podílet na přivydělávání, abych mohl pokrýt své životní náklady. Bylo jasné, že to bude 5-6 měsíců dřiny, kvůli skloubení studia a brigád. Škola v Anglii zabere 2-3 dny v týdnu, kdy student musí být fyzicky ve škole. Zbytek je formou samostudia, proto není zase úplně tak nemožné sehnat si brigádu přes agenturu, školu nebo sám kdekoliv tak, aby to nenarušilo rozvrh. Já jsem to vyřešil tak, že jsem si našel práci pro jednu střední školu v Cambridge, kde jsem nastoupil jako vychovatel na internát. Jinak pokud tato možnost ve Vámi vybrané lokalitě, kde chcete studovat, je, tak neváhejte a berte ji! 🙂 Plno mých spolužáků pracovalo v restauracích, jako číšníci a servírky, přes agentury na cateringových akcích nebo v obchodech, kde doplňovali zboží. Začátky jsou vždy stejné! Samozřejmě během studia, kdy se každý rozkoukává, tak možnost najít si práci v office určitě vždy je. Jen se musí chtít a hledat 🙂 Bydlení je ve většině případů levnější ve studentském domě privátně vlastněném, než na koleji. Ale je to opět individuální! Já jsem volil formu privátní, větší nezávislost, možnost pořádat stylové house party 🙂 a domáčtější prostory. Kulturní život pro studenty v Anglii je super. Každé město s univerzitou je plné míst, kam se můžou studenti chodit bavit, zhlédnout divadelní představení, sporty nebo vyrazit na nákupy a jídlo. Většina těchto míst poskytuje studentům velké slevy, např. restaurace 50% slevu z útraty, levnější lístky do kina, divadla, dokonce obchody s oblečením dávají slevu, pokud jsi student. Chce to jen vše omrknout 🙂 Na otázku – “ANY DISCOUNT?“ – jsem si tak zvyknul, že jsem ji používal úplně všude 🙂 Do dneška vzpomínám na ty časy, kdy se toho tolik událo a zažilo. Kéž bych si to tak mohl dát ještě jednou 🙂 Je to cliché, ale je to tak, chybí mi to!

5. Graduation

Každé studium je zakončené promocí a u mě to nebylo jinak 🙂 Rodinka přiletěla do Anglie, vše jsem připravil, samozřejmě  jsem se za tu dobu potkal i s lidmi, kteří pracovali na hotelech a měli možnost zařídit slevičku, a ušetřené peníze jsem použil na výlety, aby rodinka taky něco viděla 🙂

V ten slavný den jsme se ráno dostavili na určené místo. U nás to byla tělocvična, která byla přípravnou pro ceremoniál a kde to šlo jak na běžícím páse. Člověk šel od stanoviště ke stanovišti. Na jednom mě oblékli do akademického taláru (gown), na dalším nás s rodinkou fotili a tak to šlo dále. Poté jsme se dle instrukcí přemístili na ceremoniál. Každý absolvent musel jednotlivě předstoupit před všechny akademiky a od rektora obdržel diplom. Samozřejmě bylo plno slziček, objímání a na rodičích bylo zjevně vidět, jak jsou hrdí a spokojení. Přeci jenom jejich synáček z malého městečka vystudoval v Anglii 🙂 To bude něco pro lokální drbny 🙂 Dělám si srandu, poslední věc berte s rezervou.

Byl jsem šťastný, že jsem to zvládnul a stanul na pódiu, kde jsem dostal diplom, a to jako jediný Čech toho ročníku. Ten pocit uspokojení a radosti je tak nádherný, že nevím ani, k čemu to přirovnat. Byl jsem rád, že lidem, kteří si mysleli, že jsem se zbláznil a že to nezvládnu, jsem mohl s úsměvem na tváři říci: “MÁM TO!” 

Proto kdokoliv se mě nyní zeptá, jestli bych do toho všeho šel znova, tak mám jasnou odpověď – ANO! Celá tato zkušenost je k nezaplacení, ať to vezmu od vycestování do zahraničí už jen kvůli tomu naučit se řeč, tak po absolvování jakéhokoli typu studia.

Viktor Kolář